Je pátek 13. To je neni obyčejný datum. Pro mě neznamená to, co pro zbytek planety. Naordinovaným oslavám (jo, narodil jsem se dneska) se vyhýbám. Slavim radši každý ráno, kdy je mi fajn. Slavim radši každej večer po dobře strávenym dni. Stejnak mě to datum ale láká. Páč jsem měl po větší část života před očima kontrast, že pro ostatní „pátek třináctýho“ znamená něco jinýho, než pro mě. Tak proto pouštim tenhle blogísek do světa právě dneska.

Už od střední chodim kolem „psaní“ po špičkách. Vim, že to jednou přijde a že dost možná napíšu tuny textu. Asi se tomuhle blížím. Mohl bych si říct, že sem budu psát každej tejden. Za rok by tu muselo viset 52 článků. A že to tu bude trochu deníček, trochu čtenářskej deníček, trochu pocitovníček, to bych si určitě taky svatosvatě slíbil.

To mi ale moc nefunguje. Co bych si předsevzal, určitě by se nesplnilo doslova, a to se dá strašně snadno brát jako neúspěch. Prostě sem občas něco vystavim. Víc od toho vážně nechci a nečekám.